pondělí 21. září 2015

Esterčin velký den, kdy byla přijata do rodiny Dětí Božích, byla jsem tolik dojatá...a pořád jsem...:-)








středa 2. září 2015

Ještě včera nás na podvečerní procházce pálilo slunce do ramen...dneska venku prší a mě jaksi klesla nálada...už je tu zase ta studenější a tmavší část roku...já mám babí léto moc ráda, v říjnu jsme se narodila...ale nějak to na mě prostě sedlo...cítím se tak nepatřičně...asi proto, že jako učitelka jsem (nejen) prvního září byla doma...samozřejmě, že Esterka je pro mě nejdůležitější, ale stýská se mi i po těch ostatních dětičkách...a jak mi muž včera řekl: "Až budeš zpátky v práci, budeš zas naříkat, že chceš být doma"  a má pravdu :-)


Takže CARPE DIEM  a vzpomínka na poslední letní den...









.
...po strništi bos....