neděle 11. října 2015

Ano, i tohle je podzim, na mě ale trochu studený, přiznám se. Nemám ráda ty skoky z léta do zimy, ale co naděláme.




    


U nás dneska na nule, a příští týden prý sníh. Z toho radost nemám, snad se moje předpovědi, že budeme postel stěhovat za sněhu nesplní.
Krásnou neděli :-)

pátek 2. října 2015

Roman pokládá dlažbu v koupelně. Vypadá to, že tahle místnost bude hotová jako první. Trochu mě štve, že se taky nemůžu pořádně zapojit do pracovního procesu, i když snaha by byla. Miláček mi toho přes den už moc nenaspí, dohromady tak třikrát čtyřicet minut. Takže ji dám spát, převleču se do pracovního, vyběhnu na stavbu, rozmíchám barvu, natřu jednu stěnu a můžu jít domů. Což je, přiznám se, hra o moje nervy.
Takže s Esterkou procházkujeme a užíváme si posledního sluníčka.




Taky tak rádi žmouláte v dlaních kaštany? Já to miluju, když jsem venku, vždycky se po nějakém poohlížím a nejvíc je, když ho najdu ještě ve slupce. To se pak ve mně zachvěje dušička, úplně stejně jako když mi bylo šest. No a pak si ho schovám do kapsy a nemůžu se ho nabažit...srdcovka :-)



Tak hezký začátek října!


pondělí 21. září 2015

Esterčin velký den, kdy byla přijata do rodiny Dětí Božích, byla jsem tolik dojatá...a pořád jsem...:-)








středa 2. září 2015

Ještě včera nás na podvečerní procházce pálilo slunce do ramen...dneska venku prší a mě jaksi klesla nálada...už je tu zase ta studenější a tmavší část roku...já mám babí léto moc ráda, v říjnu jsme se narodila...ale nějak to na mě prostě sedlo...cítím se tak nepatřičně...asi proto, že jako učitelka jsem (nejen) prvního září byla doma...samozřejmě, že Esterka je pro mě nejdůležitější, ale stýská se mi i po těch ostatních dětičkách...a jak mi muž včera řekl: "Až budeš zpátky v práci, budeš zas naříkat, že chceš být doma"  a má pravdu :-)


Takže CARPE DIEM  a vzpomínka na poslední letní den...









.
...po strništi bos....

pátek 28. srpna 2015

Už se to rýsuje....





Omítky jsou hotové, v pondělí přijde na řadu podlahové topení a betonování podlahy...Vánoce už budou v našem na sto procent, ale my se to s mužem snažíme uhrát už na podzim, nejlépe na moje narozeniny...tak uvidíme, ale těším se nepopsatelně....





Opožděně jsme si k 3. výročí svatby darovali lavečku...na posezení s kávičkou...


No a naše Esterka už se taky těší, vím to, říkala mi to :-) :-)


Mějte hezký zbytek srpna!


čtvrtek 16. července 2015

Krásné to včera bylo moje malá světluško...







...a ty vzpomínky na staré časy...nenávratně v čudu...achich ouvej......ale za pár let tam snad bude takhle stát a slibovat i naše Ester...



pondělí 13. července 2015

To když si takhle jdete polní cestou a lesem....a na konci vás čeká vychlazené pivo a pizza přímo od Itala...







...to je pak jiná neděle...:-)

úterý 7. července 2015

Z víkendu
V tom šíleném nedělním vedru jsme se my blázni rozhodli, že někam vyrazíme...a dobře jsme udělali...vyjeli jsme na Hostýn, kde po jedné hodině nebyla už skoro ani noha...a ten chládek...:-)







A já jsem si v místním krámku kromě čočoládových hostýnských oplatek koupila i jednu hezkou knížku, takže mám při kojení zase co číst. :-)
Hezké letní dny přeju!

sobota 27. června 2015

Naše štěstí......dali jsme jí jméno Ester...znamená jitřenka....narodila se v hodinu Božího milosrdenství....a i když máme šestinedělí za sebou, nemůžu tomu pořád uvěřit....dlouho jsem nepsala...s blížícím se porodem už jsem na to neměla psychicky sílu...uzavřela jsem se do sebe a připravovala se na den D...který byl náročný, ale nakonec jsme to obě zvládly...Bohu díky!






středa 18. února 2015




Popeleční středa


Při udělování popelce se říká: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“ (srov. Gen 3,19) anebo opakuje Ježíšovu pobídku: „Čiň pokání a věř evangeliu“ (srov. Mk 1,15). Jak důležité je slyšet a přijmout tyto výzvu právě v této naší době!

Dnešním dnem začíná náročné, ale krásné období 40 denního půstu. Pak Velikonoce- v tom pravém slova smyslu. Křesťanském smyslu. Když jsem byla dítě, měla jsem samozřejmě raději Vánoce. Dokonce jsem oponovala všem, kdo mi říkali, že Velikonoce jsou pro křesťany mnohem důležitější než Vánoce. Ale můj argument byl vždycky jasný: " Kdyby se Ježíšek nenarodil, nemohl by za nás ani umřít, takže jsou důležitější Vánoce" . :-) A pak taky ty dárky, žejo. :-)


Včera večer jsem se muže ptala, jak prožijeme ten letošní půst. Jako advent? To se nám moc nepovedlo...snažili jsme se pravidelně každý večer číst z Písma a rozjímat nad ním, ale často jsme to nezvládli, to přiznávám. Důležitější ale podle mě je, že jsme se pokoušeli a zase se pokusíme. Taky pojedeme na postní duchovní obnovou, na kterou se moc těším. 


Takže pro mě začíná období očisty-nejen té jarní-těla, se kterou to nebudu moc přehánět, protože nechci, aby miminku něco chybělo, ale taky té, co se týká duše. A tady to snad ani přehnat nejde. 


Popeleční středa

sobota 7. února 2015

Sváteční


Pár momentů, které mi dneska udělaly radost a chci si je zapamatovat...důležité drobnosti na radování...a co je pozitivní, březnem pro mě začíná jaro...a to už tu bude co by dup. 

Bříško krásně roste a zažívám teď docela komické situace. Nejen, že mi teď, kdy už si mě nikdo nemůže splést s tlustou tyká víc neznámých lidí než před těhotenstvím (nezbývá mi, než se tomu smát a doufat, že za 20 let budu za ten svůj super mladý vzhled vděčná), ale běžně se mi stává, že si tak někde sedím (u doktora-to je ještě dobré, v kavárně, nebo na fakultě před kabinetem nějakého Doc., PhDr.,  PdD. Atd, ) a zničeho nic se mi začne šíleným způsobem vlnit a natřásat břicho. A lidi kolem mě chodí (pohledy mladých šikovných chlapců se zastavují právě na tom břichu), prohlíží si mě rentgenovým pohledem a já nemůžu se skákajícím břichem nic udělat. Maximálně ho přikrýt svetrem..... :-) :-) No je to prostě požehnaný čas. :-)

 




 

Tak hezký víkend!