čtvrtek 29. května 2014

Někdy už mám všeho dost...jsem vyčerpaná a nemám už do ničeho chuť...přijde mi, že čekání na lepší časy je nekonečné...povinnosti mě válcují...zrovna jako dneska....

Je toho všeho hodně...náročná práce...dálkové studium...stavba, která se nikam neposunuje kvůli neustálému dešti...nedorozumění, které se mezi nás vkrádá, protože já i Roman jsme nervozní z toho, jak to všechno nejde podle plánu...

Nebudu se tvářit, že je u nás pořád všechno v pořádku...protože, tak to v životě nefunguje...

Musím říct, že jsem vděčná, že jsem věřící člověk, protože pak i trápení a nesnáze dostávají smysl a navíc-vždycky se mám na koho obrátit...



Na úvodní straně diáře mám citát Dona Bosca:

 

"Dělej co můžeš, a Bůh udělá to ostatní!"

 

Snažím se často si to připomínat, protože to tak opravdu je....


4 komentáře:

  1. Veru ono většinou nic nejde podle plánu, a taková stavba, to je fakt zabíračka a útok na nervy. Hmm... a čekání na lepší časy ... však oni přijdou .... v životě to je jak na houpačce.... jednou nahoře, jednou dole:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám podobný od Vincence Pallottiho: Bůh podpoří všechno, jestliže my uděláme všechno s přesvědčením, že bez Boha nic udělat nemůžeme :-) :-) :-)
    Mějte se hezky, však po dešti příjde slunce...už pozítří bude krásně !
    A stavba? Když jsme stavěli my, jeden kněz nám řekl, že stavba patří mezi nejtěžší zkoušky naší lásky :-))) nenechte se převálcovat :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To samé nám říkali na škole partnerství a dělali si z nás srandu-jestli se nerozvedete během stavby, tak už nikdy :-)

      Vymazat